Jen Reita Váš vždy dostane tam kam chcete I.

22. february 2013 at 23:30 | Michi-chan |  The Gazette
Tvl, délka článku je omezena na 40.000 znaků ...
Tak to se mi ještě nestalo můžeme slavit, a povídku budeme mít rozdělenou na dvě části ~

Paring: Reita x Kai
Žánr: romantika, fluff, náznaky yaoi, shonen ai (yaoi, sex v autě, poprvé - až v druhé části)
Rating: 17+
Slova: 3752

Čím dál se pouštím do delších povídek >.< - proto nevydávám tak často ~
Jinak, pro mě dost neobvyklý paring který se mi příšerně zalíbil *q*
Nejdelší povídka zase
Trochu ujetý název ale nic lepšího mě nenapadlo ... omlouvám se xDD




Myslím že to, že je napsaná na The Gazette udělá Baře-chan radost ~ Tak jí tuhle povídku i věnuju, za úžasnou sérii Third class :33

"Blbec." Zabručel bubeník a hlavu si opřel o okno auta.
"Kai, to už neřeš." Povzdechl si Reita vedle něj, koutkem oka po něm pokukoval a občas se mírně usmál, měl nervy na pochodu, šlo to poznat, ale i tak byl tak miloučký.
"Si má na sebe dávat pozor." Odsekl Kai i když od něj to jako pravé odseknutí neznělo. S roztomile nafouklýma tvářičkama se koukal z okna.
"Nemůžeš se na něj zlobit protože je nemocný." Zasmál se Reita a poplácal jej po hlavě.
"Očividně můžu." Vyplázl na něj Kai jazyk.

"Jsi poslední dobou dost napjatý." Ztišil hlas Reita, starostlivě na něj pohlédl, opravdu byl až nezdravě vystresovaný, jako u leadra se to čekalo, ale měl o něj opravdu strach.
"Možná, promiň." Zamumlal Kai nespouštějíc pohled z okna auta.
"No tak, to nevadí, nějaký problém ?" Mrkl na něj blonďák.
"Nic důležitého." Kai už nezněl tak naštvaně, ale Reita se nehodlal vzdát.

"Kai, kde je to naše zlatíčko? Opravdu si teď podrážděný a já chci vědět proč, třeba ti pomůžu." Musel na něj být co nejněžnější jinak mu maličký nic nepoví, nerad někoho zatěžoval svými problémy.
"Připomeň mi jak je to dlouho co máme skoro nepřetržitě práci s dokončením alba a koncerty ?" Zeptal se menší.
"Dva měsíce." Už to bylo opravdu dlouho, basista si to ani neuvědomil.
"To mluví samo za sebe." Zamručel Kai a povzdechl si, pohlédl smutně na Reitu.
"Neříkej mi že si tak na nervy z práce." Usmál se pozitivně Reita, deska se jim dařila takže nebyl důvod ke strachu.

"Spíš z toho co mi kvůli práci chybí." Zasmál se Kai.
"Máme teď dost málo času sami pro sebe, ale to je snad normální, není to poprvé." Reita pokrčil rameny.
"O to zase tak nejde, tehdy se to ještě dalo, ale teď jsem na to nebyl nijak připravený." Kai se začal pokoušet z téhle konverzace vybruslit, protože, jak bylo známo, Reita musel vše vždy vědět do posledního detailu.
"Moc ti nerozumím, prostě mi to řekni." A bylo to tady, teď se odpovědi nevzdá za žádnou cenu.

"Opravdu to nemusíš řešit." Uculil se na něj Kai jak nejroztomileji dovedl, to možná blonďáka ještě více nabudilo k hledání odpovědi.
"Já to z tebe vytáhnu." Hraně se zamračil a hleděl na Kaie, jelikož byli na dálnici nemusel dávat příliš pozor na provoz.
"Prostě máme příliš moc práce a málo času ... na normální život." Doufal že basista nepostřehne tu drobnou odmlku, jak se snažil najít vhodná slova pro vykreslení situace aniž by vyzradil její pravé jádro.
"Chybí ti vztah." Pokynul hlavou vítězoslavně Reita, Kai si myslel že už je za vodou tak trochu polevil na ostražitosti.

"No, i tak se to dá říct." Zašeptal, tím ovšem nastavil lovci drbů Reitovi další kořist.
"Kai, prostě to řekni, mě můžeš věřit." Zamrkal nevinně basista. Kai si povzdech, věděl že Reita si nedá pokoj.
"Sex." Přiznal se červenající se bubeníček.
"Kai to bych to tebe neřekl." Zazubil se Reita.
"Říkal jsem ať se o to nezajímáš." Opět se mu růžové tvářičky nafoukly.

"Ne mě to nevadí, jenom jsem to nečekal, vždycky jsi se na tohle téma moc nevyjadřoval." Mrknul na něj povzbudivě blonďák.
"Asi jo.Nedívej se tak na mně, jsem to pořád já, jak mě znáš." Kai si všimnul že jej Reita zkoumavě pozoruje, trochu se zase zastyděl, zrovna před ním.
"Jenom jsem si myslel že si trochu nevinnější." Rozesmál se Reita, Kai byl vždycky zlatíčko, nikdo moc netušil jak to s jeho intimní stránkou vlastně je.
"Jsem pořád stejný, jenom mi to prostě chybí." Pokrčil rameny Kai s již už normální barvou obličeje.
"To chápu." Reita ho pořád po očku sledoval, tak nějak předpokládal, že Kai se vztahy příliš zkušeností neměl, teď se mu trochu rozsvítilo, přece jen bubeníček byl krásný, roztomilý a společenský, byla by hloupost aby si jej nikdo nenašel. Jednoduše ale nečekal, že by Kai měl tolik zkušeností že by se otřepal z toho počátečního studu a nervozity, co se týká samotného sexu.

"Prosím, vypusť to z hlavy." Mávl rukou Kai když si všiml Reitova zamyšleného výrazu, začal přemýšlet a přitom Reitu sledoval.
"To asi nebudu moct." Broukl Reita a raději trochu zatřepal hlavou aby zahnal čím dále zajímavější myšlenky.
"Kai? Co se na mně tak díváš?" Reita se pro sebe usmál, Kai byl možná méně cudný jak předpokládal, ale za to se mu začínal líbil čím dál více.
"Mmm, jenom mě něco napadlo." Broukl Kai a více se zahnízdil na sedačce, přitáhl si kolena k bradě.

"Kai, co je to za pohled?" Bubeníček se nedokázal přemoci, pořád po Reitovi pokukoval. Myšlenky v jeho hlavičce vířily, přece jen se mu Reita nemálo líbil. A teď, když se mu svěřil s něčím tak intimním, se cítil, přece jen, o něco vzrušenější.
"Jenom, to je fuk. Asi už bych měl přestat přemýšlet." Usmál se nervózně menší.
"Kai, víš že nesnesu aby si mi něco neřekl. Tak co?" Reita si prohrábl vlasy a čekal na Kaiovu odpověď, opravdu nebyl schopný se něco nedozvědět jako první, nikdy mu nic neušlo.
"Nic." Broukl Kai, tušil že se Reita jen tak nepustí, byl tak tvrdohlavý a cílevědomý. Modlil se ať má dnes nějaký slabší den a nechá to tak, že se třeba slituje.

"Každého občas napadle nějaká hloupost, mluv." Kývl Reita.
"Tohle není hloupost." Kai se raději preventivně bouchl hlavou do okýnka, tenhle rozhovor nabíral vážně děsivý směr.
"Tak-...? To bude zajímavější." Olízl si Reita rty, Kai jej zpoza přivřených víček pozoroval, blonďák mu zrovna nepomáhal.
"Tohle je šílenost." Snažil se Kai Reitu varovat, ovšem marně, jak jinak.
"Kai vymyslel něco co se stydí říct, to musím vědět!" Bubeníček by přísahal že zahlédl v basistových očích něco ďábelského.

"Změní to kompletně tvůj pohled na mně." Uchechtl se a raději uhnul blonďákovu zkoumavému pohledu.
"To si vážně nemyslím, znám tě opravdu moc dobře." Mrkl Reita na Kaie choulícího se na sedačce spolujezdce.
"V tomhle ne." Zamručel. Reita neměl ponětí o jeho intimním životě a tak by to podle Kaie asi i mělo zůstat, nezáleží na tom co k Reitovi cítí, ale tušil že jeho city asi nebudou opětovány i když byl basista bisexuální.
"Zlechtám tě jestli mi to neřekneš." Vyhrožoval blonďák, až moc dobře věděl že Kai je neskutečně lechtivý.

"Reito prosím, nemůžeš to jednou přejít?" Kai se pokusil o jeden ze svých nejroztomilejších pohledů, ale Reita se i přesto nevzdal.
"Na to jsem příliš tvrdohlavý." Brouknul.
"Reito." Zaškemral Kai.
"Už mám volné ruce mluv." Reita na důkaz pravdivosti svých slov zakřupal klouby.
"Ne, nic ti neřeknu." Bubeníček se rozhodl pro jinou taktiku, odvrátil hlavu a začal Reitu ignorovat se skoro kamennou tváří kterou kazil jen lehký ruměnec na jeho líčkách.

"Kai?" Položil mu Reita bradu na rameno a fouknul mu na krk, Kai okamžitě ucukl.
"Nech mě, Reito." Zahuhňal a odtáhl se.
"Proč, mě to baví." Prsty nezbedně putoval po jeho boku na bříško, Kai se pokusil jeho ruce zaskřípnout mezi svým bříškem na nohama a nesmát se, ale šlo to těžko Reita měl sílu a navíc nechtěl si jeho ruku tisknout do oblasti tak blízké rozkroku zrovna v této situaci.

"Vážně, Reito, dost! Ne!" Snažil se obě jeho ruce které se odvážili dokonce vejít pod látku jeho trička zachytit aby jej nemohly dále pokoušet ale vždy se mu jedna vymanila a polechtala jej na nějakém nechráněném místě, na krku, na boku, na bříšku nebo na stehně. Už to nevydržel a začal se smál, čím dál více a nezvládal se ani bránit, jenom sebou cukal a uhýbal dlaním Reity, svážel se dolů po sedačce a nebyl schopný blonďáčka ani okřikovat. Chtěl aby za každou cenu přestal, nebo se tohle stane nejtrapnější moment jeho života, jenže teď tak trochu nedokázal dělat nic. Neovládal svoje tělo, z koutku očí mu začaly téct slzy od smíchu a bolela ho žebra. Vši silou se snažil tisknout kolena k sobě aby si Reita ničeho nevšiml ale tušil že to bude zbytečné.
 

2 people judged this article.

Comments

1 Bara-chan Bara-chan | Web | 23. february 2013 at 13:23 | React

Arigato gozaimasu! :) Udělala si mi obrovskou radost! :) *líčka jí chytají růžovou*

Celou dobu se usmívám :) Kai je tak neuvěřitelně sladký a zároveň... no, takový andílek s ďáblíkem v těle :D
A Reita... myslím, žes ho vystihla naprosto přesně :D
Moc se mi povídka líbí :) Už letím na druhou část :)

A ten název bych neřekla, že je ujetý :D Ale přesně vystižený :D :)

2 Koko~chan Koko~chan | Email | Web | 28. february 2013 at 18:21 | React

Čím to je, že si to dokážu úplě představit...? Kai je tááák roztomilý ^^

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement